Bohumír Voňka

Mládí prožil Bohumír Voňka v Josefově u Jaroměře. Vyučil se elektrotechnikem. V říjnu 1934 byl přijat do Školy leteckého dorostu - oddílu specialistů v Prostějově. Po jejím dokončení byl přidělen k Leteckému pluku 1, k 31. letce dislokované v Hradci Králové. Tam absolvoval dvouletou vojenskou prezenční službu. Po likvidaci československé armády byl převeden k Vládnímu vojsku Protektorátu Čechy a Morava. Nejprve působil u 6. praporu v Hradci Králové, poté byl na vlastní žádost po dvou letech převelen k 7. praporu do Josefova. Koncem května 1944 byl prapor poslán do Itálie, kde Bohumír Voňka přešel k partyzánům. Následně přešel přes Alpy do Francie, kde byl přijat k československé branné moci a zařazen do kurzu pro elektrikáře u brigádní tankové dílny. V březnu 1945 byl přemístěn k letectvu do Velké Británie, v dubnu byl přijat k RAF. Do vlasti se vrátil v srpnu 1945. Na podzim byl vtělen k hospodářské službě u Letecké základny 10 v Havlíčkově Brodě. Od dubna do září 1946 absolvoval Školu důstojníků hospodářské služby v Hostinném a poté byl ustanoven správcem materiálu u Dělostřeleckého pluku 4. V srpnu 1948 byl přemístěn k Letecké vojenské akademii v Hradci Králové jako učitel tělesné přípravy, později v této funkci působil u Letecké spojovací školy v Chrudimi. V červenci 1949 se s rodinou přestěhoval z Josefova do Hradce Králové. V červenci 1953 byl jmenován pomocníkem náčelníka štábu pro mobilizační věci u 21. letištního praporu v Pardubicích, kde zůstal následujících 5 let. Pak byl přemístěn k 24. praporu do Hradce Králové. V lednu 1971 odešel do důchodu.